Čertoviny

Jak poručil, tak se stalo. Čerti schlíple vyšli pekelnou bránou do světa, ta se za nimi s rachotem zavřela a zmizela.

Čerti se ocitli v krásné krajině.  Před čerty se objeví starý čert a připomíná jim, že mají lidi svádět je špatnostem a pak je odnést do pekla. Čerti slíbí a už se rozhlížejí, kde by co mohli provést. Jdou, přemýšlejí, ale nic vymyslet nemůžou. Teď zaslechli pískání písničky a zpěv nějakého chasníka. A rozhodnou se hned jednat.

Přijdou ke statku, kde slyší zlostný hlas sedláka, jak nadává čeledínovi.  Mají první opravdickou hříšnou duši – sedláka. A rázně vykročí ke statku.

Zavolají na sedláka, ten se ukáže na zápraží, nerad rušen. Čerti ho prosí, že hledají práci, aby je vzal do služby. Ale sedlák je vyžene. Čerti popojdou kousek za humna, promění se v krásné černé koně a už dupou za vraty. Jan otevře a s pusou dokořán hledí na krásná zvířata. Honem volá sedláka a ten, když spatří koně, rychle je žene do dvora. Sedlák  poručí Janovi, aby koně zavedl do maštale, nasypal jim ovsa a pěkně je vyhřebelcoval. Jan namítá, že to nejsou jejich koně, nemůžou si je přece nechat. Zřejmě někomu utekli, určitě je budou hledat a oni je musí vrátit. Ale sedlák se na něj oboří.

Vtom vjede do dvora mladý sedlák Kopyto. Nafoukaný, protivný hejsek, který si myslí na sedlákovu Haničku. A samozřejmě počítá s tím, že svatbě s ní nic nebrání. To ovšem netuší, že Hanička má ráda Jana a jeho nemůže ani vidět. Kopyto seskočí s koně a s údivem hledí na krásné koně, které sedlák s Janem jakože provádějí po dvoře. Kopyto se domnívá, že jsou jistě překvapením a přídavkem k Haniččinu věnu. Sedlák nerad přikývne, hodí oprať Janovi a jde s Kopytem do sednice.

Jan uvazuje koně v maštali. Přibíhá Hanička, celá nešťastná, že ten protivný Kopyto s ní jedná, jako by už byla jeho. Co dělat, aby se nechtěného ženicha zbavila?

Čerti coby koně všechno slyšeli. Promění se zpátky do své člověčí podoby a rozhodnou se, že to takhle nenechají. Musí jim přece nějak pomoct. A pak, mají určitě další hříšnou duši pro Lucipera, toho protivného hejska, který je vinen celým tím neštěstím Haničky a Jana. A jak tak špekulují, objeví se u nich sám Luciper. Zlobí se, že zase neuposlechli, opět lidem chtějí pomáhat a tudíž budou potrestáni. Čerti se hájí, že mají už dvě duše vyčíhnuté. Ale nemáte je jisté, oponuje Luciper. Navíc jim zakazuje, aby Janovi a Haničce pomáhali, pokud se chtějí ještě kdy vrátit do pekla a nechtějí se stát kusem uhlí. Každý člověk je hříšný, každý se nechá svést k nepravosti, to je pravda, co svět světem stojí. Čerti hájí Jana s Haničkou, že oni takoví nejsou. Luciper se s nimi vsadí – ať je tedy vyzkouší a jestli oba zamilovaní odolají svodům světa a dokáží, že láska je silnější než zlato a zůstanou v té své lásce neochvějní, bude čertům prominuto a oni se budou moct vrátit domů do pekla i s dvěma hříšnými dušemi.